Letos už jsme jednou řeku Vltavu sjížděli, ale protože nám moc nevyšlo počasí, domluvili jsme se, že pojedeme ještě jednou, ale pouze za počasí teplého a slunečného. Vyrazili jsme proto v pátek 17. srpna, opět Avií do Vyššího Brodu. Naše řady od minule prořídly, přesto nás jelo celkem 9. Naše výprava začala výborně, hned na prvním jezu ve Vyšším Brodě se vykoupaly všechny posádky kanoí (a to posádky nejen našich, ale i cizích lodí, které se snažily jez sjet). Protože ale bylo hezky, příliš nám to nevadilo.

První noc jsme opět kempovali U tří veverek. Tentokrát se s námi nechtěli družit cizí vodáci a vodačky, takže jsme v klidu pojedli, popili a vyslechli si nějaká ta moudra do života od našeho vrchního vypravěče (a to včetně živého předvedení jeho snu).

Druhý den jsme ve spěchu vyrazili dál v očekávání, jak se nám dnes povede na jezech. Protože bylo hezky, jezy jsme sjížděli rovnou bez zastavování. O to větší bylo naše překvapení, že jsme všichni zvládli sjet všechny jezy bez ztráty kytičky, a to včetně nově otevřeného jezu „zabijáka“ v Č. Krumlově u Jelení lávky. Tento jez stavaři předělali tak, že když do něj vjíždíte, vypadá hrůzostrašně, ale vůbec nic na něm vlastně není.

Večer jsme zakotvili v kempu U Milana. Milan je bodrý člověk, ale protože už měl něco upito, byla zábava jeho počínání sledovat. Naštěstí za pípou měl náhradu v podobě svého syna, takže chod kempu narušen nebyl. U ohně si opět každý opekl, co měl a někteří šli velmi brzo spát. Někteří se ale rozhodli, že si ještě před zavíračkou dojdou pro točený a vzali s sebou slivovici, což se ukázalo, že nebyl zrovna dobrý nápad.

Když jsme v neděli po snídani vyjeli, bylo už docela horko, takže se začaly vymýšlet klukoviny typu „Vodní válka proti všem“, nebo „Vodní válka pouze proti jedné z lodí“, a tak jsme co chvíli byli mokří od hlavy až po p… řekněme po pás. Zvláště David byl v tomto neúnavným iniciátorem nových a nových bojů. Když už to i Davida přestalo bavit a horko nepolevovalo, přešli jsme k jiným radovánkám typu „skok z lodě do vody“, což jsme později vylepšili na „skok z lodě do vody pro Zelenou na raftu“. To už jsme ale byli u jediného nedělního jezu u Zlaté Koruny, který všichni opět sjeli bez problému. Takže se rozhodlo, že jej pojedeme ještě jednou, tentokrát pozadu. Jedna loď jej sjela bez vyklopení, druhá to měla s koupelí.

Do Boršova jsme přijeli zhruba stejně jako minule, takže jsme se opět stihli v klidu najíst, než pro nás Avie přijela. Myslím, že můžu za všechny říct, že se všem výlet moc líbil, a to hlavně kvůli počasí. Jedinou chybou tak byla neúčast členů minulé výpravy, protože o hodně přišli.

P.S Pár fotek dodám později