Po ohlasech na loňskou noční soutěž v Zalinech bylo jasné, že letos se zúčastníme také a že to zároveň bude takové krásné zakončení letošní soutěžní sezóny. Jasné od začátku bylo, že se zúčastní tým Vlkovice I a také ženy měly velkou chuť jet si zasoutěžit. Muži z týmu Vlkovice II o účasti dlouho taktně mlčeli, ale několik dní před soutěží se domluvili, že též pojedou. Složení jejich týmu ale vykrystalizovalo až den před soutěží.

Před samotnou soutěží si tým Vlkovice I ještě dojel „potrénovat“ na Velkou cenu okresu do Neplachova a před sedmou večerní pak vyrazila plná hasičská Avie do Zalin. Soutěžních družstev se sjelo opravdu hodně, 15 ženských a 28 mužských (z toho 3 družstva žen v kategorii nad 30 let a 4 družstva mužů nad 35 let). Soutěž probíhala jen na jednu základnu, kdy nejdříve cvičily ženy, pak muži nad 35 let a nakonec muži bez omezení. Dohromady to dávalo jistotu, že před půlnocí se domů nedostaneme.

Z našich týmů tedy první nastoupily ženy. Útok téměř potmě a ještě do kopce se jim celkem povedl, takže s časem 35,81s obsadily 5. místo.

My jsme zatím mohli v klidu vychutnávat pěnivý mok.

Jako další z Vlkovic nastoupili muži nad 35 let. Tento útok byl velmi zajímavý a myslím si, že si ho bude pamatovat i spousta účastníků z jiných družstev. V hlavních rolích byli strojník a „béčkař“, oba naverbovaní na soutěž nedlouho před jejím zahájením. Ve vedlejších rolích to pak byla tma a výška. Jak už jsem zmínil, soutěž probíhala do kopce a i základna byla mírně do kopce. Košař s jeho kolegou výborně nabrali, takže strojník měl vodu v mašině hned. Jelikož je ale menšího vzrůstu a na základně byla téměř tma, nevšiml si kolegy „béčkaře“, který v podřepu ještě neměl zapojenou hadici „B“ na mašinu. Strojník prý viděl, jak někteří závodníci odbíhají od základny, tak si myslel, že jsou to všichni. A proto neváhal a pořádně přidal plyn. Výsledkem ovšem bylo, že voda začala prudce tryskat ven z mašiny „béčkovým“ spojem rovnou na základnu. To jí převalilo, ale ne jen na stranu strojníka, ale dokonce „na boudu“, čili na nádrž. Chlapi ji rychle otočili zpátky a chtěli ji znovu nastartovat. Ke vší smůle ale zjistili, že jak padla na asfalt, zalomil se klíček ve spínací skříňce. Obvyklý strojník týmu (toho času na koši) se ještě dožadoval, aby mu někdo z obecenstva půjčil šroubovák (nebo jiný kovový nástroj), že by stříkačku nastartoval zkratováním kabelů ve spínací skříňce. Žádný ochotný držitel šroubováku se ale neozval, takže útok musel být diskvalifikován. Jistě nemusím dodávat, že „béčkař“ (stále ještě v podřepu) byl zlitý od hlavy až po paty.

My jsme zatím stále vychutnávali pěnivý mok, částečně pobaveni předvedeným kabaretním číslem, částečně s obavami, zda stříkačka půjde (spojením kabelů) nastartovat.

Nastartovat šla, takže náš tým Vlkovice I se k provedení útoku dostal také. I náš košař chtěl zřejmě pobavit přítomné diváky nějakým zábavným číslem, tak předvedl variaci na téma „koulelo se koulelo, červené jablíčko“, a to s košem a hned dvakrát. Než k nám vpředu dorazila voda, mohli jsme si zatím dát partičku mariáše. Oba terče tak byly sestříknuté až v čase 34,81s, což nám zajistilo 12. místo přesně v polovině výsledkové listiny.

Pak už jsme mohli vychutnávat pěnivý mok dle libosti, ale protože už začala být trochu zima, nechutnalo pivo tolik, jako na začátku. Slavnostní zakončení soutěže bylo po 2. hodině ranní, pak jsme ještě kousli jeden nebo dva hrnce a jeli také domů.

Ještě doplním odkaz na výsledkovou listinu (špatná kvalita)